Očkovací schéma

Vakcinace psů

Očkování je součástí takzvané preventivní medicíny, tj. zabránění vzniku nemocem dříve, než mají možnost vzniknout. I když jde vždy o poměrně velkou investici, a to zvláště ve štěněcím věku pejska, zabraňuje často tragickým následkům při propuknutí infekčního onemocnění u neočkovaného psa či značným nákladům na jeho dlouhodobé léčení.

Která infekční onemocnění ohrožují mého psa?

V našich odmínkách jde o poměrně velký počet různých virů, bakterií a parazitů. Očkovací látky byly vyvinuty proti těm relativně nejčastěji a svým průběhem nejhorším psím onemocněním. Jde o psinku, parvovirózu, infekční hepatitidu, psincový kašel, leptospirózu a vzteklinu. dále je na rhu očkovací látka proti lymské nemoci.

 

Jak se zmíněná onemocnění projevují?

  • Psinka je virové onemocnění, na něž jsou psi nejnáchylnější ve věku od 3 do 7 měsíců. Nemoc má v podstatě tři formy projevu, kožní (malé vřídky v mezinoží), "chřipkovou" a nervovou (tik, škubání končetinami, náklon hlavy apod.) Jde o těžkou chorobu, která končí v 90% případů smrtí zvířete.
  • Parvoviróza je virové onemocnění ohrožující především štěňata ve věku od 2 do 6 měsíců. Hlavními projevy tohoto náhle se objevujícího onemocnění jsou těžké zvracení a krvavý průjem vedoucí bez rychlé léčby k dehydrataci a smrti zvířete.
  • Infekční hepatitida neboli infekční zánět jater je virové onemocnění projevující se horečkou, zvětšením mízních uzlin, zvracením krve a krvavým průjmem.
  • Psincový kašel připomíná svým průběhem zánět průdušek u lidí a je problémem především v místech, kde se vyskytuje více psů pohromadě (útulky, chovatelská zařízení apod.) Kašel mnohdy přechází až do dávení.
  • Leptospiróza je nebezpečné bakteriální onemocnění projevující se horečkou, zvracením, akutním selháním ledvin a jater a často rychlým úhynem. Bakterie se vylučuje z těla močí. Hlavními přenašeči tohoto onemocnění na psy jsou hlodavci.
  • Vzteklina je nejnebezpečnější z uvedených onemocnění a očkování proti ní je povinné.
  • Lymská nemoc je bakteriální onemocnění přenášené především klíšťaty. Hlavním projevem onemocnění u psů je kulhání v důsledku postižení kloubů.

 

Jsou tato onemocnění přenosná na člověka?

Člověk je ze strany zvířete ohrožen především vzteklinou a leptospirózou. Žádné jiné ze zmíněných onemocnění není ze psa na člověka přenosné.

 

Jaké je nejvhodnější očkovací schéma?

U většiny druhů vakcín se štěňata očkují poprvé v 6.týdnu, pak v 9. a nakonec ve 12.týdnu v případech, kdy nebyla očkovaná matka nebo chceme se štěnětem codit co nejdříve ven. Vynechá-li se první očkování v šesti týdnech věku, pak tedy první v 8. až 9.týdnu a pak ve 12.týdnu. Při vakcinaci ve 12.týdnů se již štěně očkuje proti vzteklině. Očkování se pak obnovuje jedenkrát ročně.

 

Proč není vždy vhodné štěně očkovat dříve než v osmi týdnech?

Pokud byla fena řádně očkovaná, přijímají štěňata protilátky porti těmto nemocem v mateřském mléce a jsou jimi bezpečně chráněna přibližně do 6.týdne věku. Pokud by byla v této době naočkována, dojde prostřednictvím vpíchnutí oslabených či mrtvých virů a bakterií do těla štěněte k vzájemné neutralizaci matkou předaných protilátek a očkovací látky. Protilátky jsou tak všechny navázány na očkovací látku s ta není takto schopna vyvolat u štěněte imunitu. Účinnost mateřských protilátek i očkovací látky je tedy vyrušena a štěně se stává náchylné k nemocem.

 

Autorem tohoto textu je MVDr. Martin Grym